Jdi na obsah Jdi na menu
 



Začátek je nejtěžší



Pro každého je začátek diety nejtěžší. Ukáznění jedinci znervózní již po přibrání půl kila a vytáhnou do boje s armádou zeleninových salátů a nízkokalorických jogurtů, aby se svým problémem rázně během týdne zatočili a pak buzerovali kolem sebe každého sebeméně otylejšího, který před nimi nestačí prchnout nebo nevyleze na strom  - a takových je nás, přiznejme si to upřímně, málo. :-)

Otylí jsou k šikanování a buzeraci ideálním materiálem. Jejich sebevědomí je již tak dost narušené a nečekaný frontální útok, vedený starostlivým  ženským hlasem, rozleptá zbytek jejich sebevědomí stejně zhoubně, jako když posolíš hlemýždě. Agresivní vizuna pak za sebou nechá zcela zhrouceného člověka, který může tak maximálně brečet večer u telky do zmrzliny a jeho sociální fóbie se akorát prohlubuje.

Nuže, pokud jste se vypracovali v takového nešťastného tlouště, kterému jsou i kanály malé, vržou mu všechny klouby, zkusil kde co a je přesvědčen, že společnost na něj hledí s odporem a hnusem, vítejte, pak jste můj člověk. Přesně taková jsem byla i já.

Nemusím asi popisovat ty stovky diet se střídavými úspěchy a věrně se navracející kila, která si mne opět našla jako šťastná štěňátka svou matku přicházející z lovu, ale navíc si s sebou přivedla ještě další kamarády. Zřejmě jim kdesi navykládala, jak se u mně budou mít dobře a jak vybranou krmí si svá kilča hýčkám. :-)

Obrazek

Poslední z mých zoufalých pokusů byla žaludeční bandáž. Nechci nijak osočovat tuto metodu, která jistě mnohým lidem pomohla, ale pokud je váš žaludek bezedný bachor a centrum slasti máte v ústech, kdy vás těší něco dumlat, žvýkat ap., i když žaludek už dávno vyhlásil stop stav, pak tahle metoda pro vás není. Po dvou letech jsem měla horko těžko ubraných 10 kilo opět zpět a k nim na břiše 5 odporných jizev, připomínajících hnědá jelita.

Naštěstí v tu dobu se vyskytla příbuzná známé, která zhubla 40 kilo jakousi fantastickou dietou, při které se prý zezačátku jí jen jakési pytlíky a hlídá ji jeden endokrinolog - obezitolog, Čech, který emigroval kdysi do USA a udělal tam s léčbou obezity kariéru. Napřed jsem se jen ušklíbala, kdo by neznal desítky zázračných koktejlů, při nichž hubli akorát herci, kteří je propagovali pod vidinou tučných honorářů za reklamu, když to dokážou. Samozřejmě, že jsem pár z nich kdysi zkusila a nezabralo to, navíc se přidružily agresivní reklamy neustále vnucující tyto zázračné hubnoucí prostředky, takže jsem nabyla dojmu, že kolem tohohle byznysu je to samý podvodník, i když v článku zde renomovaná a legendární psycholožka a obezitoložka Iva Málková tvrdí, že tohle je právě jediná účinná dieta, která funguje pro lidi, co potřebují rychle zhubnout  např. ze zdravotních důvodů.

Známou a její plamenné řeči o proteinové ketogenní dietě jsem ještě půl roku pouštěla jedním uchem tam a druhým ven a odháněla ji jako dotěrně bzučící mouchu, pevně věříc, že když nebudu jíst, dokážu to přece také. Ale ouha, po hladovění mi začala stoupat kyselina močová a místo úspěchu jsem si vykoledovala Milurit na léčení dny a bezmasou dietu, po které jsem ještě 6 kilo přibrala. Řekla bych, že tam bylo asi dno mého zoufalství, kdy jsem se přestala schovávat před tímto problémem a naklusala do ordinace tohoto lékaře s tím, že už vážně nemám co ztratit.

Obrazek

Doktor byl usměvavý a entuziastický, nehnusili se mu tlustí lidé a překypoval optimismem s tím, že do půl roku mám tu příšernou nadváhu dole. Poprvé jsem měla pocit, že mne doktor nevzdává, že poslouchá, co říkám, že mu na mně záleží a že to dokážu.

Dietní poradkyně mne zvážila na váze, která ukázala i procento tuku. Divím se, že ve vodě ještě neplavu jako obrovitá hrouda sádla, která by měla sama sebe nadnášet tak lehce, že by hladce doplula kamkoliv, kdyby si ve vodě jen trochu schrupla. Pak jsem si nakoupila záhadné pytlíčky, zaplatila a vydala se k domovu.

To jsem tedy na sebe zvědavá, jak tohle já, sulcovitý otrok svých chutí dokážu! Takhle se přece s milovanými kily nerozloučím, toho bohdá nebude, taky se musím na tu dietu pořádně posilnit - a tak hurá do pizzerie a samoobsluhy a orgastická žranice může začít, mám na to celý den.

Pizzy, mozzarely, zmrzliny, čokolády, nudle s houbičkami, sušenky  a jiné šmakulády a pochutiny ve mne mizely jako drobné ve výherním automatu s jediným výsledkem - bolel mne žaludek, ale necítila jsem žádné naplnění a uspokojení. Zítra tedy začne den D téhle záhadné diety a já oddalovala tu chvíli, až se probudím do onoho hladového jitra, které, dle mé představy, bude řetězit další podobné hrůzné dny hladu a prázdnoty. Ale byla to naděje, mihotavé světélko jako bludička na blatech v době, kdy už jsem přestala doufat a častěji myslela na smrt než na život, takže už nebylo kam uhnout.

Jak jsem si vedla v jednotlivých měsících, najdete na stránce Můj dietní deník.

Obrazek

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA