Jdi na obsah Jdi na menu
 


červenec a srpen 2008

9. 10. 2008

 

Červenec + srpen 2008

 

Stále pokračuji splavně v dietě a daří se, i když váhový úbytek již nejde tak rychle, jako zpočátku, pořád se plynuje zvyšuje. Někdy se to houpe ve skocích, třeba 14 dní váha stávkuje a ukazuje stejně, nebo dokonce někdy o 1/2 kila - kilo více, ale pak najednou se to rozjede a zas 2 - 4 kilča jsou dole. Chce to být trpělivá a nenechat se tím otrávit.

Doktor mi vysvětloval, že je to tím, že tělo si v těchto obdobích zadržuje zásobní vodu, tak vyčkávám, až ho tyhle vodní hrátky přestanou bavit a shovívavě ho trpělivě sleduji jako matka své malé dítko, které objevilo splachovací WC. :-)

Někdy v červenci mne opustilo beze slova loučení a lítosti 20. kilo, byla jsem v euforii a neuspořádala sice slíbenou afterparty na rozloučenou, aby si to náhodou nerozmyslelo a nedošlo k závěru, že se tu někomu po něm bude stýskat a nehodlalo se zdržet.

Obrazek

Během léta jsem se chodila koupat na Lhotu, bohužel, červenec tomu mnoho nepřál, ale v srpnu jsem využila každého pěkného dne. Kila se ve vodě zázračně rozpouštějí a téměř po každé návštěvě jsem pozorovala váhový úbytek. Výborně se mi taky osvědčila proteinová pitíčka, která jsem si na výlety a plavání nosila s sebou. Osvěžila mne, dodala energii a měla jsem je hned po ruce.

Koncem srpna mne šokoval pracovník televize, který se mnou chtěl natočit nějaký pořad do televize o věcech, kterým se věnuji ve volném čase. Doufala jsem totiž, že na to zapomněl nebo se mi tomu podaří vyhnout, ale nepodařilo se.

To, že jsem v tom pořadu vystoupila, považuji za jedno ze svých největších osobních hrdinství. Svým způsobem to zavraždilo jedno z mých největších tabu, které se jmenovalo Co tomu řeknou lidi, kteří mne pamatovali jako normální bytost? Představovala jsem si výsměšně obličeje mých bývalých spolužáků, milenců, spolupracovníků a kamarádů a jejich poznámky.

Obrazek

Pak mi došlo, že když jsem je 20 a více let neviděla, nejméně 30 dalších po nich rovněž nezatoužím a pak už milosrdná skleróza zařídí, že si na ně ani pamatovat nebudu, i když bych náhodou změnila názor a po některém z nich zatoužila, či se s ním potkala, takže se na ně můžu nakrásně vybodnout. :-) Člověk nejvíce trpí vlastně tím, že si ze života dělá pavlač a neustále se blokuje a trápí tím, co tomu či onomu řeknou lidi, navíc lidi, které vidíte možná poprvé a naposled v životě. Je velmi osvobozující tento předsudek zahodit, ale zároveň je to i velice, velice těžké.

Televizní dokument trval přes 1/4 hodiny, objevila jsem se tam asi 5x a pokaždé hovořila téměř minutu. Napřed jsem si myslela, že nenajdu odvahu se na to podívat, ale pak jsem se dívala a byla velmi mile překvapena, jak dobře tam vypadám. Pan Klíma z Novy a jeho kameraman byli velmi milosrdní a vybrali patrně snesitelné záběry a vynechali i mé koktání. :-) Šokovalo mne, kolik lidí se dívalo na televizi, napsal mne snad každý, že to viděl a chválili mne, jak jsem hezky mluvila a jak mi to slušelo. To mne moc potěšilo.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA